Spousta Čechů a hlavně mladých rodin s dětmi podle dostupných sociologických průzkumů během zimy v místnostech ráda hodně topí. Není divu, že zvyšování cen energií do astronomických částek u některých poskytovatelů nyní nahání mnohým hrůzu. A přitom - nebylo by lepší ovladač na radiátoru nebo termostatu otočit blíže k nule i během mrazivých měsíců? Co na to děti, které si hrají na podlaze? Budou marodit, nebo jim nižší teploty prospějí? A jak celkově působí různé teploty v místnosti na lidské zdraví? V tomto článku se dozvíte, co přetopená místnost způsobuje a jaké teploty byste měli ve svém domově udržovat.

Jistota tepla v domácnosti je jednou z největších demonstrací blahobytu společnosti. Někdy se může zdát, že ten, kdo málo topí, jako by sám sebe o komfort připravoval, či je to škudlil, co zkrátka nechce moc protopit. Ale přitom to vůbec tak není nebo nemusí být. Třeba je udržování vlažných teplot dobrou strategií k celkovému zdraví. Je tomu opravdu tak? Pojďme se na to podívat trochu jinou optikou. Světová organizace WHO odhaduje, že až 90% času trávíme v budovách. Nižší procento není samozřejmostí ani na současných vesnicích. Pokud tam bydlíte, vidíte snad, aby si děti neustále hrály na ulici a lidé trávili volný čas povětšinou ve svých zahradách? Uzavření člověka do budov je navíc ještě extrémnější během koronavirové pandemie. Což o to, pobyt v místnostech, kancelářích, dílnách a kterýchkoliv jiných vnitřních prostorách by nebyl tak na škodu, kdyby se dodržovalo několik základních pravidel

Jenom pro příklad - v Evropě se v současnosti považuje za optimální teplotu v jednotlivých místnostech 18-20 stupňů. Reálná provozní teplota v českých domácnostech a kancelářích však standardně dosahuje hodnot vyšších než 24 stupňů a není nic výjimečného, když si česká rodina lebedí v obýváku vytopeném až na 28 °C. Takové hodnoty jsou ve spojení s nedostatečným větráním a suchým vzduchem pro lidské zdraví vyloženě rizikové. Doslova chudáci jsou v tomto ohledu především děti, kterým se má během růstu tvořit zdravá imunita. Jediný, kdo vyšší teploty pro zdraví opravdu vyžaduje, je starý člověk s hůře prokrveným organismem.

Co se děje, když se málo větrá

Pokud patříte mezi ty, kteří klidně i nevědomky bivakují ve svém obytném prostoru za přítomnosti nevětraného vzduchu ve smyslu “smrádek ale teploučko”, měli byste tomuto zlozvyku říct co nejrychleji stop! Přetopený a nevětraný vzduch totiž ztrácí svou přirozenou vlhkost, jež by se měla pohybovat kolem 40 % až 60 %. Vznikají tak extrémně vysušené podmínky a bez přímého ohně, což je vlastně vždy, když nemáte zapálený krb, odpadá hoření na konečné zplodiny oxidu uhličitého a vodní páru, vlhkost se odpařuje a zanechává pokožku a sliznice suché. Vysušené sliznice i další části těla - to je ten největší problém, který při pobytu v horké a suché místnosti nastává. Tělo si s ním neumí poradit. Suché sliznice vás pak odmění škrábáním v krku, pálením očí, vodnatou rýmou připomínající alergii, ale klidně i suchým kašlem, jež se váš doktor bude snažit marně vyřešit nebo zhoršením chrápání. Je toho vážně dost, co může suchý vzduch společně s nadměrným topením způsobovat. Pobyt v přetopeném prostředí vede také k dehydrataci organismu – je způsobena zvýšeným odpařováním potu z kůže a ztrátou vody ve vydechovaném vzduchu. Ledviny se vám za tohle určitě neodmění.

Semeniště roztočů a dobré prostředí pro úvěry a infekce

A aby toho nebylo málo, je důležité zmínit, že vysušené sliznice jsou vysoce náchylné k infekcím. Proč se to děje? Mikroby přetrvávají v suchém vzduchu déle a daří se v něm i roztočům. Nemůžete přijít na to, proč se vám zhoršily alergické reakce? Horký a suchý vzduch v místnostech může být tím největším viníkem. Astmatikům rozhodně také neudělá dobře.

Ideálního klima lze snadno dosáhnout doma, ale co když největší problémy se vzduchem pociťujete v práci, kde si všichni kolegové stěžují ihned, když někdo během zimy otevře okno, aby vyvětral? Snadno takto vypozorujete, kolik lidí opravdu nedokáže bez přetopeného prostředí být. Ale zpět k řešení! Pobyt v prostředí, které vám svým klima nedělá dobře, vyžaduje podporovat svůj imunitní systém a nenechat se vystresovat. Stres imunitu oslabuje, a vy kvůli němu nevědomky umožníte snazší průchodnost virům do vašeho těla skrze suché sliznice. Kromě klasiky na imunitu ve smyslu vitamínu C, D, železu, zinku, kvalitnímu B komplexu či multivitaminu můžete vyzkoušet i některé adaptogeny - byliny pro snazší adaptaci na náročné podmínky. Patří mezi ně ashwagandha, ženšen, eleuterokok či rhodiola. Antibakteriálně pak působí ibišek, jablečný ocet a přirozenou ochranu organismu podporuje také česnek.

Jak přes zimu větrat a zvlhčovat vzduch

Shrnuto a podtrženo - pro své zdraví i zdraví svých dětí uděláte nejlépe, když budete, nehledě na roční období doma pravidelně větrat a udržovat přívětivě vlhký a teplý vzduch. O děti nemusíte mít starost, když si budou hrát na koberci, místo na studené podlaze, která bez vytápění v zimě zůstává téměř v každém domě chladivá. Přibližně každé dvě hodiny na pět minut otevřete okno dokořán a než jdete spát, vyvětrejte klidně déle. Bude se vám lépe usínat. Důležité také je, aby vlhkost v místnosti nepoklesla pod 40 procent, přesáhnout by neměla 60 procent, protože při vyšší vlhkosti hrozí vznik plísní. To je problém hlavně ve starých domech se špatnou izolací. 

Jak vzduch zvlhčovat šetrně? Nejsnadnější způsob, jak levně a rychle zvýšit vzdušnou vlhkost, je použití odpařovače. Ty se prodávají například v podobě závěsných nádob, které se umisťují na radiátory. Vyrábějí se například z keramiky, kameniny nebo nerezu. Pokud odpařovač nemáte, můžete ho nahradit třeba miskou s vodou, do níž kápnete trochu citronové nebo pomerančové šťávy či pár kapek éterického oleje a kterou položíte na topení. Dobré je také pořídit si do domácnosti několik pokojových rostlin. Nejen, že zlepší prostředí, ale bude vám s nimi doma i více útulno, aniž byste nutně museli hodně topit.