Zahájení zimního semestru na vysoké škole. Návrat z last minute dovolené, kterou jste si prodloužili léto. Ale klidně i návrat do práce po náročném víkendu. Všechny tři případy spojuje jedno - nutnost začít se znovu koncentrovat a nastartovat paměť. Jak na to? Existuje hned několik praktických triků, jak paměť vybudit, jako byste si informace zapisovali do diáře.

Spousta z nás od přírody dobrou pamětí neoplývala ani na základní škole. Záviděli jste někdy spolužákům, jak snadno se dokáží “biflovat”? Někomu stačilo na zapamatování si informací půlhodina, jiný si musel opakovat všechny fráze celý den. Provází vás to i v dospělosti? Navíc, možná jste si všimli, že čím starší jsme, tím méně si toho pamatujeme. Přitom je to úsměvné! Jaký paradox - náš mozek nikdy nevypne, neustále je připraven a hltat informace. Tento proces se odehrává, i když spíte. Vážně. Mozek je v noci dokonce mnohem aktivnější než ve dne. Zpracovává totiž data získaná přes den. Takovou touhu po datech a informacích má.

Neustálý trénink mozku je cestou k dobré paměti

Jedním z nejúčinnějších triků, jak se o paměť nepřipravit nebo jí posílit, je nenechat mozek zlenivět. Sice jsme si řekli, že pracuje neustále, ale pokud mu budete posílat bezvýznamná data, nerelevantní informace pro vaše fungování a třeba i všudypřítomný balast z internetu a sociálních sítí, nebude to ten správný trénink. Důležité je získávat informace ze svého mozku, nejen do něj stále něco posílat. Trikem je, neobracet se hned na internetové vyhledávače, sednout si a soustředit se, vzpo-mí-nat! Čtěte encyklopedie a zkuste si věci pamatovat. Studujte cizí jazyk a učte se slovíčka. Vzpomínejte si na to, co jste se naučili. Aby to nebyla nuda, nebyli jste tímto tréninkem uzavřeni zcela ve svém světě, komunikujte, buďte společenští, nezvykejte si na small-talk, ale jděte do hloubky, zkoumejte zajímavá témata se zajímavými lidmi. K nim vás dovede i kultura, pěstování oblíbených koníčků či různé spolky.

I obyčejná změna písma a další nečekané změny paměť nastartují

Proměňte zcela spontánně texty, které píšete, do jiného písma, kurzívy, zmenšete text. Na první pohled se může zdát, že jde o naprostou banalitu, avšak změna písma dokáže hotové zázraky. Změna písma mozek donutí přizpůsobit se, automaticky vyvine vyšší aktivitu. Stejně se mozek zachová, když uděláte nečekané změny přeorganizováním různých věcí v bytě, nebo klidně i na stole, kde obvykle pracujete. Jeden známý český kouč také doporučuje provádět různé úkony druhou rukou než jste zvyklí - čištění zubů, vaření, mytí, nebo jinou končetinu vypínat a zapínat obyčejné domácí vypínače světel. Pokud jste použili pravou ruku, podruhé vám zbývá levá, pak už jen lokty, nebo nohy. Zní to bláznivě, ale tyto hříčky vytváří nové neuronové sítě, což má pozitivní vliv na funkci mozku. Pro začátek se zaměřte na jednoduché činnosti, neudělejte si ze života peklo zbytečnými složitostmi.

Kvalitní strava, příjem vitamínů a minerálů s pamětí zcela souvisí

Mozek potřebuje pohon, stejně jako auto benzín. Mozek dokonce spotřebovává hodně energie, aniž by se to zdálo. Bez živin bude strádat a vám to nebude myslet. Ale jak se stravovat? Co má mozek rád? Vhodným příkladem je středomořská strava obsahující zeleninu, ovoce, olivový olej, obiloviny, chléb, luštěniny, ryby, vajíčka, mléčné výrobky, maso. Především kvalitní panenské oleje jsou velmi důležité. Nepleťte si je s rafinovanými oleji.

Doporučit pro výživu mozku lze tyto suplementy:

  • Doplňky rybího oleje se zdrojem kyseliny dokosahexaenové (DHA) a kyseliny eikosapentaenové (EPA), dvou typů omega-3 mastných kyselin.
  • Resveratrol
  • Kreatin
  • Kofein
  • Fosfatidylserin
  • L-karnitin
  • Ginkgo Biloba
  • Rhodiola
  • Vitamín D
  • Hořčík
  • Theanin
  • DMAE

Stejně důležitý jako strava je příjem tekutin. A to během celého dne. Mějte u sebe pití při každé příležitosti. Pokud je tělo zásobené tekutinami, mozek je dostatečně prokrvený a nervové buňky navzájem dobře komunikují. Pokud je tělo dehydratované, mozek i tělo jsou více unavené a vy se nebudete cítit dobře. Zapomeňte na energetické nápoje, ty vám dodají jenom falešnou energii a krátkodobé nabuzení. Nejlepší je čistá voda.

Důležitost přestávek

Neustále pracovat a přetěžovat mozek také není správné. Vědci se na základě výzkumu shodují na tom, že lidé, kteří si během studia dělají pauzy, se ve skutečnosti učí lépe než ti, kteří studují nepřetržitě několik hodin za sebou. Nedovolte si cítit se špatně, když si dáte pauzu ve smyslu nicnedělání. Pokud můžete, jděte do přírody, ideálně do lesa, a alespoň dvě hodiny za týden. Procházení se v přírodě, “vypnutí” a dovolení mozku nereagovat na spoustu podnětů podporuje psychické i fyzické zdraví. Lépe tak kalibrujete vlastní paměť i díky tomu, že tělu dodáte potřebné množství kyslíku, který uvadající myšlení znovu uvede do správného rytmu.

Naučte se vzpomínat si na pozitivní věci

Vracejte se v mysli k tomu dobrému, co vás potkalo. Nejen, že se budete cítit pozitivně, taktéž budete trénovat vlastní paměť, a to v tom, aby zapomínala negativní věci do a popředí dostávala ty pozitivní, uměla si pro ně “sáhnout”, když je třeba. Zkuste toto myšlenkové cvičení vždy, když máte volnou chvíli, třeba když čekáte na autobus nebo ve frontě s nákupním košíkem. Zkuste myslet na oblíbená místa, pěkné události, milé lidi, které jste v životě potkali. Na kamarády, zážitky, co stojí za to si pamatovat. Uvidíte, že vám hlava bude vděčná.