Březen je měsícem, u kterého má spousta alergiků vyznačený tučný vykřičník. Patříte mezi ně? Poznáte, že je jaro ve vzduchu, protože vám začínají neustále slzet oči, svědí vás nejen v nosu a krku a bez balíků papírových kapesníků nedáte ani ránu? Možná si říkáte, proč právě vás trápí alergie na sezónní pyly. Řešil s vámi alergolog toto téma dopodrobna? Pokud ne a vy pátráte po informacích, pomůže vám náš článek. Zaměřili jsme se nejen na to, jak alergie vzniká, ale také na její léčbu a zmírnění příznaků.

Průzkumy ukazují, že minimálně 15 % naší populace trpí sezónními alergiemi. Vše se odvíjí od toho, kdy který alergen kvete. Jeden alergik zažívá mučivé období v březnu a dubnu, jiný se netěší hlavně na červenec. Celkový součet však naznačuje, že Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí alergie na 4. místo v pořadí výskytu chronických onemocnění na světě. Jak vidíte, nejste v tom sami. Změnu v dohledné době rozhodně nečekejte - v posledních letech jsme svědky geometrického nárůstu alergických onemocnění ve všech věkových skupinách, a bohužel nejvíce u dětí. Proč se to děje? Proč se alergie po celém světě zhoršují? Všimněte si, že pravděpodobně žádná vaše babička nebo dědeček alergií netrpí. Rodiče již možná některými druhy mohou trpět, všímáte si? A potom se podívejte mezi mladé generace - problémy s alergiemi je trápí mnohem vyšší míře. Někteří lidé je dnes už vnímají jako běžnou součást života, a to je špatně. Za většinu problémů s alergiemi může zhoršování životního prostředí, zvýšená míra používání chemie a záležitosti spojené s nezdravým životním stylem. Proto jsou mladé generace více postižené - do těchto podmínek s rizikovými faktory se narodily.

Další rizikové faktory pro vznik alergie:

  • domácí zvířata v městských bytech
  • těhotenství a narození dítěte ve vyšším věku matky
  • genetické predispozice - dědičnost
  • kouření, alkohol a užívání drog
  • polotovary a jiná nezdravá strava od útlého dětství
  • nadužívání antibiotik

Příznaky sezónní alergie a co se v těle vlastně děje

Jarní alergie i další druhy alergií jsou způsobeny přehnanou reakcí těla na přítomnou látku. Při přecitlivělosti organismu na pyly jsou na žírných buňkách (neboli mastocytech či heparinocytech) a bazofilech přítomny specifické IgE protilátky proti pylům. Při kontaktu s pylovými zrnky - očima, nosem, je v těle spuštěna kaskáda chemických dějů, která vede k degranulaci žírných buněk a bazofilů - zjednodušeně tzn. že se pouští alergická reakce, uvolňuje se přehnané množství histaminu. Po setkání s alergenem můžete pozorovat svědění očí, sennou rýmu, astma či vyrážku už klidně po pěti minutách. Pylová alergie není nic, co by ohrozilo váš život, nehrozí u ní skoro žádné riziko anafylaktického šoku, ale pokud tímto onemocněním trpíte, asi přiznáte, že život umí ve vybraných měsících pěkně znepříjemnit. A navíc, pokud se pylová alergie neřeší, můžete být ohroženi rizikem vzniku dalších typů alergie a astmatu. Ale proč jsou něčí žírné buňky tolik citlivé a jiný s nimi a histaminem nemá problém?

Část odborníků vidí jako největší problém poškozenou střevní výstelku a shodují se na tom, že u většiny alergiků leží problém právě zde. Střevní výstelka vytváří bariéru mezi vnějším prostředím a vnitřkem střeva. Střeva jsou taktéž domovem mnoha kmenů bakterií, které hrají důležitou roli nejenom při štěpení živin, ale hlavně ovlivňují efektivnost imunitního systému. Střevní výstřelků dokáže poškodit hned několik z rizikových faktorů, o které jsme uvedli u předchozí kapitoly. Alkohol, antibiotika, analgetika, nezdravá strava (mnoho cukru, mléka, lepku atd.) i genetika ovlivňuje její stav, její propustnost. Zdravá střeva dokáží propustit důležité živiny ale zadrží větší, cizí molekuly. Jakmile se tato jemná rovnováha naruší, mluvíme o syndromu propustného střeva (leaky gut). U leaky gut cizí molekuly prochází střevní stěnou až do krevního řečiště, kde na ně reaguje imunitní systém jako na nepřátele a spouští histaminovou bouři a žírné buňky se stávají citlivější k degranulaci. Zní to dost odborně, ale vlastně je to jednoduché si představit - třeba jako cedník, který už nefunguje správně. Cokoliv co projde a nemělo projít jeho sítem dráždí organismus – spouští alergickou reakci. Ale jak souvisí propustné střevo s pylem? Jednoduše! Imunitní systém v tomto stavu reaguje přehnaně již na většinu cizích molekul a k reakci mu stačí i zrnko pylu, jenž přistálo v koutku oka.

Rozdělení sezónních alergií na období:

Jarní období: období stromů. Začíná v únoru květem lísky, postupně kvete olše a zejména bříza, hlavní alergen tohoto období, které trvá asi do května. 

Letní období: období trav. Trvá od května do července, hlavními typy trav jsou bojínek, jílek, lipnice, tomka, srha, kostřava, ale mohou dráždit i některé druhy obilí.

Podzimní období: období plevelů. Hlavním alergenem je pelyněk, v posledních letech i ambrosie. Ostatní významné alergeny: kopřiva, drnavec, merlík, lebeda.

Diagnostika a léčba sezónních alergií

Diagnostika alergií na pyl naštěstí není nic složitého na rozdíl od některých jiných onemocnění. A to už kvůli typickým, nepříjemným symptomům – zmíněné svědění v nose, senná rýma, pálení očí. Možná vás partner nebo partnerka v noci dokonce vzbudil, že najednou chápete, když jindy ne. Za to může ucpaný nos od alergie. Vyhrotit se příznaky pylové alergie mohou i do nepříjemného, dráždivého kašle přecházející do průduškového astmatu s typickým pískáním. Jiní lidé si stěžují i na únavu, někteří mohou mít i lehce zvýšenou teplotu a bolesti kloubů. Pro všechny případy můžete zajít na alergologii, kde vám provedou jednoduchý kožní test nebo vyšetření krve k průkazu specifických protilátek proti jednotlivým pylovým alergenům ve třídě IgE.

Léčba sezónní se dá rozdělit na tři typyLéčba střevní výstelky a propustného střeva patří mezi ty, které řeší příčinu, ne následek, jako je tomu u jiného typu, k němuž se dostaneme. Je to běh na dlouhou trať, ale výsledek je blahodárný pro celé lidské zdraví. Zahojit propustné střevo znamená zbavit se škodlivého zánětu, snášet mnohem více druhů potravin, posílit imunitu a taktéž ulevit tělu od přehnané histaminové - alergické reakce na alergeny. Základem léčby střev je upravit jídelníček, volit vyváženou stravu plnou vlákniny a zdravých tuků. Blahodárné mohou být i některé doplňky stravy:

Další léčbu a úlevu od symptomů představuje farmakoterapie skupinou léčiv jménem antihistaminika. Dobře si tento výraz můžete zapamatovat díky slovu histamin, o kterém už dnes byla řeč. Jde hlavně o léčbu symptomůúlevu od alergických projevů. V současnosti jsou předepisována hlavně antihistaminika jménem levocetirizin, desloratadin, bilastin, rupatadin, fexofenadin. Jen některá jsou bez předpisu. Existují také stabilizátory žírných buněk - Cromolyn (v současnosti jen jako sprej) a Ketotifen. O jejich užívání se poraďte s alergologem. Ten vám může navrhnout i specifickou imunoterapii. Jedná se o léčebný postup, kdy vám do organismu v pravidelných časových intervalech podají dávky alergenu. Bohužel je nejlepšího efektu dosaženo, jestliže je imunoterapie pylovým alergenem indikována brzy po vzniku alergických potíží. Specifická imunoterapie má svoje přednosti, protože snižuje riziko astmatu.

Držíme vám se zvládáním sezónních alergií palce!