Snižovat nebo nesnižovat horečku? Vše o tělesné teplotě

Tělo má spoustu geniálních mechanismů, díky kterým nás dokáže upozornit na to, že se uvnitř něco děje. Část z nich je poměrně nepříjemných, ale to má svůj důvod. Protože jak jinak s námi pořádně "zatřást", abychom si uvědomili přicházející problém? Jedním z těchto mechanismů je horečka, částí populace vnímána jako něco špatného, co je třeba zastavit práškem. To ale nemusí být dobrý nápad. Kdy tedy horečku snižovat a kdy ne?

Horečka sama o sobě není nemoc. Je to stav, vyvolaný chytrou komunikací bílkovin s částí našeho mozku - hypotalamem. Ten, jakmile mu dají bílkoviny vědět, že něco v organismu není v pořádku – například, že na něj chce zaútočit vir, dokáže roztopit pod kotlem – tedy vyvolat horečku. Čím vyšší teplota, tím větší věci se začínají v organismu dít. Jakmile stoupne nad 39,5 °C je to stav, kdy většina patogenů přichází o schopnost rozmnožovat se a hyne. Nám je sice pěkně špatně, ale tělo za nás bojuje a červené krvinky, semknuté do obrovské armády jsou v plné pohotovosti. Je-li ovšem teplota příliš vysoká, může být takový stav pro naše tělo velice nebezpečný. Kde je tedy ta pomyslná hranice, kdy snižovat a kdy nechat být? Základem by mělo být změření.

aspirin

Měření tělesné teploty

Naše normální tělesná teplota je 36,0 až 36,9⁰C. Je to dané tělesnou stavbou, metabolismem, životním prostředím a dalšími faktory. Proto mají jiní živočichové jinou tělesnou teplotu. Když bychom se podívali na naše tělo infračervenou kamerou, zjistili bychom, že nejvyšší teplota je v jeho středu. Teplota směrem k povrchu klesá. Proto se teplota nejčastěji měří v podpaží, protože je to bod nejblíže ke středu. Provést měření někde na povrchu těla by mohlo hodnotu zkreslit až o 1 °C! Že máme teplotu znamená, že změříme hodnotu nad 37 °C.

 

Co při horečce dělat?

Prášky na bázi paracetamolu opravdu nejsou to, po čem byste měli hned sáhnout. Jakmile horečka nastoupí očekávejte, že bude probíhat ve dvou vlnách. Reaguje tím na denní cyklus teploty našeho organismu. Ráno je totiž teplota těla nejnižší a poté se zvyšuje zhruba o 0,5 stupně a šíří se do okrajových částí. Ruce a nohy se nám nejvíce zahřívají až v odpoledních hodinách, kdy začíná tělo nastřádanou energii vydávat. K večeru tělesná teplota opět o něco klesá a tělo se tímto taktéž tělo připravuje na odpočinek. Horečka tento cyklus následuje - prvotní je vzestup teploty, druhou částí je vydávání energie. V první vlně máme prochladlé končetiny a je nám zima i přes zvýšenou teplotu na teploměru. Tělo se totiž maximálně zahřívá pro dosažení teploty, která bude ideální pro boj s patogeny. V druhé vlně se tělo teplem zaplavuje, což vyvolává pocení. V této fázi se organismus přirozeně detoxikuje - zbavuje škodlivých látek. 

Protože je celý proces nesmírně energeticky náročný, to nejdůležitější co byste při horečce měli dělat je odpočinek. Největší hloupost je snažit se horečku ignorovat i přes její působení se například snažit pracovat a dělat běžné denní činnosti. Organismu tímto nesmírně škodíte, protože už tak je vyčerpaný a vy mu ještě ubíráte schopnost bojovat s virem, infekcí nebo čímkoliv jiným, čeho se tělo horečkou potřebuje zbavit – jde například i o přemnožení některých bakterií ve střevech, což má za následek onu neblaze známou střevní chřipku. Určitě si pamatujete na to, že i při ní často dostanete teplotu a zimnici. Snažte se při horečce co nejvíce spát. Organismu tím opět ulevíte a dáte prostor. Zároveň je nesmírně důležitý zvýšený pitný režim a zvýšený přísun vitaminů a dalších blahodárných látek.

horečka léčba

Jaké vitaminy a doplňky při horečce užívat?

Vitamín C, vitamín D a vápník je základní “mix” a velký pomocník s horkým tělem. Nejdříve se ale seznamte s jedním divným slovem: fagocyt. Fagocyt je buňka, kterou náš imunitní systém používá k odstraňování bakterií, virů a nefunkčních buněk. Je to v podstatě torpédoborec a sběratel odpadků v jednom. Fagocyty odebírají vápník z těla a posílají ho ve vlnách k mikrobům - zjednodušeně řečeno. Tím se vytváří kruh vápníku kolem mikrobů, které je třeba zlikvidovat. Fagocyt pak může lépe uvolnit některé enzymy a zničit cíl (bakterie, viry atd.). Vitamin C je dle studií způsob, jak stimulovat fagocyty bez použití tepla, takže teplota se může opět snížit. Vitamin C je tak zásadní, že děti i dospělí s nízkým obsahem vitaminu C a vápníku pocítí silnější horečky než podobná osoba, která je nutričně zdravá, říká se. Proto na vitamin C určitě nezapomínejte, a to třeba i v jiných formách než samotný vitamín – můžete zkusit například acerolu a šípek.

O důležitosti vápníku při horečce jsme si řekli. Ale odkud ho má tělo brát? Určitě né z kostí! Doporučujeme proto kvalitní formu vápníku jako suplement - třeba Aquamin TG s maximální biologickou dostupností. Brát vitamín D s kvalitním zdrojem vápníku zvýší jeho vstřebávání a pomůže vašemu tělu jej využívat efektivněji.

Z naší zkušenosti vám ještě doporučujeme zvýšit i příjem zinku a železa. Naopak se při horečce vyvarujte všem cukrům, což může být dalším klíčem ke zkrácení doby nemoci a zlepšení jejího průběhu.

Kdy je horečka nebezpečná a kdy jí snižovat?

Přiklonit se k paracetamolu, ibuprofenu nebo nejlépe zavolat svému lékaři má smysl až v době, pokud se tělesná teplota blíží k hodnotě 40 °C nebo jí dokonce přesáhne. To budete moc dobře cítit, protože je to stav skoro na hraně snesitelnosti! Tento stav je totiž pro tělo již nesmírně vyčerpávající a je nutné zakročit. Stejně tak, pokud horečka trvá již velice dlouho a nedaří se nemoc dostat pod kontrolu. To je třeba hlavně lékařská pomoc, než brufeny a paraleny, které mohou ve vyšší míře škodit játrům a ledvinám. Pomoci si také můžete zábaly a vlažnou sprchou.

Držíme vám palce, ať horečku dobře zvládáte, když už přijde. Nezapomínejte, že je to váš spojenec!