Znáte nejlepší zdroje antioxidantů? Seznamte se s likvidátory volných radikálů

Ač mnoho článků volné radikály doslova zavrhuje věřte nebo ne, jsou to přirozené součásti našeho těla a jejich vznik je zcela přirozeným procesem. Tyto molekuly se účastí důležitých fyziologických procesů, imunitních pochodů a náš organismus je doslova vyžaduje pro správný přenos energie. Problém ale nastává, když v našem těle začne vznikat oxidativní stres. Tento jev znamená, že se volné radikály utrhnou ze řetězu a začnou převládat nad antioxidanty, se kterými byly dosud v rovnováze.

Pojďme se blíže na takový volný radikál podívat. Jde z chemického hlediska o jakoukoliv molekulu, která má ve svém elektronovém obalu alespoň jeden nepárový elektron, což jí činí velmi reaktivní. Tyto molekuly v našem těle spouští řetězové reakce, jsou nestabilní a agresivní. A právě abychom tyto řetězové reakce zpřetrhali, potřebujeme k tomu antioxidanty. Nejčastěji vznik volných radikálů probíhá v dýchacím řetězci, jejich tvorba je tedy převážně způsobena kyslíkem – prvkem, který nutně potřebujeme pro život. Produkci volných radikálů se nedá úplně zabránit. Navíc se podívejte, kdy ještě volné radikály vznikají:

  • Pobyt ve znečištěném prostředí
  • Nadměrná fyzická námaha
  • Chronické onemocnění
  • Onemocnění imunitního systému
  • Snížená antioxidační kapacita těla
  • Alkohol
  • Kouření
  • Pesticidy
  • Vdechnutí chemikálií
  • Sluneční a ionizující záření
  • Nadužívání léčiv

Z výše uvedeného seznamu můžete tušit, že volným radikálům se prostě nedá uniknout. Nemá cenu snažit se je vymýtit, správný cílem je navození opětovné rovnováhy s antioxidanty. Jen tak se zbavíme škodlivých účinků oxidativního stresu. Jak se dle mnoha studií zdá, radikály vzniklé v těle při nepřirozených dějích a nepřirozeném prostředí mohou přispívat mnoha nemocem nebo zhoršovat jejich průběh (poškozují DNA v buňkách, což může mít vedlejší efekt vypuknutí nádorového bujení). Známé jsou taktéž jejich neblahé účinky na urychlení stárnutí. Staří lidé vlastně mají sníženou antioxidační kapacitu, což přispívá k jejich náchylnosti k různým nemocem. Už i v Evropě dnes existuje několik laboratoří nabízející speciální krevní testy na zjištění antioxidační kapacity. Tyto testy zahrnují taktéž stav několika důležitých antioxidantů v těle.

Jde o látky, které dokáží zachytit volné kyslíkové radikály a snižovat tak riziko oxidačního stresu. Skvělá zpráva je, že právě nad těmito látkami máme moc a dokážeme jejich obsah v těle ovlivnit. Jsou totiž ještě další dva mechanismy v těle, které volným radikálům zabraňují v řádění - další obranou je tvorba velkého množství regulací enzymů, které radikály tvoří a selžou-li tyto mechanismy, uplatní se reparační mechanismy poškozených biomolekul. Tyto procesy v těle však účinně kontrolovat nedokážeme. 

brusinky

Již jsme zmínili řetězovou reakci volných radikálů. Tu antioxidanty zastaví tím, že poskytnou svůj vlastník volný elektron, ale dál se nepromění ve volný radikál. Tato účinná neutralizace zabraňuje všem škodám na našem organismu a postupně se tak nastoluje rovnováha mezi oběma. Tyto funkce by ale naše tělo samo neutáhlo a už vůbec ne v dnešní rychlé době, protože řekněme si to narovinu - člověk žádný vývoj neurazil, společnost ale mílovými kroky ano a s tím příroda asi moc nepočítala.

Jedny z hlavních antioxidantů můžeme hledat rovnou mezi vitaminy a minerály. Znamená to, že pro jejich příjem bychom si měli připravit jak vodu, tak tuky. Snad vůbec nejznámější vitamín, který přispívá k ochraně před oxidativní stresem a tedy volnými radikály je vitamín C, vitamín rozpustný ve vodě. Nijak pozadu není ani vitamin E, naopak rozpustný v tucích. Důležitou roli v boji proti volným radikálům hraje taktéž selen, stopový prvek, jehož nedostatkem trpí velká část populace. Je velká škoda, že jde o tolik přehlížený stopový prvek. Mnohem populárnější je další antioxidant z řad minerálů – zinek. Na ten bychom neměli určitě zapomínat, i když jde u většiny populace o druhý nejvíce zastoupený stopový prvek v těle.

 

Když zavítáme do rostlinné říše, najdeme taktéž úžasné zdroje antioxidantů. Velkou výhodou mnoha léčivých rostlin navíc je, že mají opravdu širokospektré účinky, ať už jde o adaptogeny nebo nootropika. Rostlina Camellia sinesis je rozhodně jednou z těch nejznámějších. Všichni jí totiž známe jako zelený čaj. Má svůj původ v Číně a nejčastěji se vyrábí z listů tohoto druhu. Vyzkoušet můžete i superpotravinu mladý ječmen. Ten kromě toho obsahuje asi dvě desítky aminokyselin, a to včetně několika esenciálních aminokyselin, které si náš organismus nedokáže vyrobit sám. Podobná “superfood” je spirulina. Tato sladkovodní řasa je cenným zdrojem celé řady hodnotných látek a pro výrobu doplňků se přímo účelově pěstuje především v Japonsku. Super potravinu a rostlinou s antioxidačními účinky můžeme nazvat i brusinky. Málokdo ví, že brusinky přináší úlevu při premenstruačním syndromu a patří mezi plody blahodárné pro přirozenou obranyschopnost – odolnost organismu. I náš domácí česnek, známý to symbol ochrany, je skvělý pro boj s volnými radikály. O šípku ani nemluvě!

Na závěr bychom chtěli zmínit ještě dvě látky, které nejsou vitamínem ani nepřichází ze světa fytoterapie. Bohužel dle nařízení EU komise o zdravotních tvrzení nemůžeme k těmto látkám žádný účinek napsat. Pojďte se s nimi tedy alespoň seznámit. Tou první je tripeptid glutathion, patřící mezi nejběžnější a nejčastěji se vyskytující látky v živočišném organizmu. Život bez jeho existence je nemožný. Kromě masa se vyskytuje také v zelenině a ovoci.  Vzniká v játrech a uplatňuje se v ohromně širokém spektru procesů v těle. Druhou látkou je koenzym Q10. O jeho existenci jisté již určitě slyšeli, například ve spojení s tím, že je jakýmsi palivem pro naše energetické elektrárny mitochondrie. Můžete ho určitě znát také z anti-aging odvětví. A z našeho článku už přece víte, co procesy stárnutí urychluje…

cesnek